O výzkumu

Proč?

Vzhledem k tomu, že rozmanitost je přirozenou součástí celé společnosti, i studující vytvářejí velmi pestrou skupinu osob. Se zavedením společného vzdělávání se školy výrazně častěji setkávají s třídními kolektivy pestrými z hlediska kognitivních, smyslových a pohybových schopností. Setkáváme se ale také se studujícími rozmanitými z hlediska etnicity, socio-ekonomického statusu, náboženství, genderu, sexuální orientace a mnoha dalších faktorů.

Rozmanitost – výhoda, nebo komplikace?

Školní třídy se však různí v tom, jak na rozmanitost a vnímanou odlišnost reagují. V některých třídách je i výrazná odlišnost respektována a vnímána jako příležitost k obohacení a růstu.

V jiných třídách se zase setkáváme s odmítáním jakéhokoliv vykročení z normy, které může být považováno za problém a zdroj napětí a konfliktů. Taková atmosféra často nepříznivě dopadá na duševní pohodu studujících, kteří se setkávají s nepřijetím kolektivu z důvodu vnímané odlišnosti.

Vztahy ve třídě a pocit přijetí a podpory ze strany studujících i vyučujících pak mohou mít z dlouhodobého hlediska negativní vliv na studijní kariéru mladých lidí a na úspěšnost jejich vzdělávání. Výzkum předpokládá výsledky v podobě nových poznatků o tom, které okolnosti z hlediska sociálního klimatu, složení třídy a pedagogického vedení pomáhají a které brání pozitivnímu zvládání žákovské rozmanitosti a rozvíjení pozitivního učebního prostředí.

Postup výzkumu

Výzkum probíhal v letech 2023-2025 v několika navazujících krocích a kombinoval dotazníkové šetření a hloubkové případové studie ve třídách 2. stupně ZŠ a SŠ. Tento postup nám umožnil zachytit jak obecné trendy, tak konkrétní zkušenosti školních tříd.

0. Screeningové šetření mezi třídními učiteli

Na začátku projektu jsme realizovali dotazníkové šetření mezi více než 700 třídními vyučujícími z různých částí České republiky. Cílem bylo zjistit, jak učitelé vnímají různorodost ve svých třídách a s jakými typy odlišnosti se ve školní praxi setkávají. Výsledky tohoto šetření nám pomohly lépe porozumět školnímu kontextu a zároveň sloužily jako podklad pro výběr škol a tříd do další části výzkumu.

1. Dotazníkové šetření

Nejprve jsme realizovali anonymní dotazníkové šetření mezi studujícími a vyučujícími ve 34 třídách základních a středních škol v různých regionech České republiky.
Dotazníky se zaměřovaly například na:

  • vztahy ve třídě a školní klima

  • pocit odlišnosti mezi studujícími

  • zkušenosti se šikanou nebo podporou postoje k různým formám diverzity

2. Případové studie ve vybraných třídách

Ve vybraných 10 třídách jsme následně realizovali hloubkový sběr dat, který zahrnoval:

  • skupinové diskuse se studujícími

  • scénářové situace a společnou reflexi výsledků dotazníků rozhovory s třídními vyučujícím

  • pozorování práce třídy

Tato část výzkumu nám umožnila lépe pochopit, jak o různorodosti žáci a žákyně i jejich vyučující přemýšlejí a jak o ní mluví v každodenní praxi.

3. Propojení různých typů dat

Výsledky z dotazníků i rozhovorů jsme analyzovali společně. Díky tomu můžeme zachytit nejen obecné trendy, ale i to, jak se jednotlivé třídy mezi sebou liší a co ovlivňuje jejich klima.

Cíle výzkumu

Výzkum School4All se zaměřuje na to, jak ve školních třídách funguje různorodost mezi studujícími a jak souvisí s klimatem třídy a well-beingem studujících. Zvláštní pozornost věnujeme situacím, kdy se ve třídě nacházejí studující s neheterosexuální orientací nebo různou genderovou identitou.

Hlavním cílem výzkumu bylo získat aktuální empirická data o sociálním klimatu školních tříd a postavení studujících s menšinovými identitami. Tím jsme chtěli lépe porozumět individuálním, skupinovým a institucionálním faktorům, které ovlivňují zkušenost studujících s odlišností ve školním prostředí.

Výzkum se soustředil na tři hlavní oblasti:

1. Faktory ovlivňující sebepřijetí a otevřené projevování identity ve škole: Zkoumáme, jakou roli hrají individuální zkušenosti studujících, vztahy ve třídě, postoje spolužáků a spolužaček, přístup vyučujících i širší prostředí školy.

2. Důsledky coming outu pro různé aktéry školního prostředí: Sledujeme, jak viditelnost a/nebo sdílení menšinové identity ovlivňuje samotné studující, jejich spolužáky a spolužačky i vyučující a jak se tyto reakce liší mezi jednotlivými třídami.

3. Vytvoření modelu faktorů podporujících inkluzivní školní prostředí: Na základě výzkumných dat připravujeme model, který propojuje individuální zkušenosti studujících, dynamiku třídního kolektivu a institucionální podmínky školy. Tento model může pomoci lépe porozumět tomu, jak vytvářet bezpečné a respektující klima ve třídách.