Rozmanitost je přirozenou součástí celé společnosti. Také studující vytvářejí velmi pestrou skupinu osob. Ve školních třídách se setkávají lidé s různými schopnostmi, zkušenostmi i životními podmínkami.

Se zavedením společného vzdělávání se školy stále častěji setkávají s třídními kolektivy pestrými z hlediska kognitivních, smyslových a pohybových schopností. Vedle toho se ve třídách objevuje také rozmanitost v oblasti etnicity, socio-ekonomického zázemí, náboženství, genderu, sexuální orientace či rodinného prostředí.

Rozmanitost sama o sobě není problém. Naopak může být zdrojem vzájemného učení, porozumění a rozvoje sociálních dovedností. Důležité však je, jak s ní školní prostředí pracuje.

Klima třídy a reakce na odlišnost

Školní třídy se výrazně liší v tom, jak na rozmanitost a vnímanou odlišnost reagují.
V některých třídách je i výrazná odlišnost respektována a může být vnímána jako příležitost k obohacení a osobnímu růstu. V jiných třídách se však setkáváme s odmítáním jakéhokoli vykročení z normy, které může být považováno za problém a zdroj napětí či konfliktů.

Reakce na odlišnost přitom nevychází pouze z individuálních postojů studujících. Významnou roli hraje také norma třídy, přístup vyučujících a celkové klima školy. Právě tyto faktory ovlivňují, zda se studující cítí bezpečně a přijímaně.

Well-being studujících a riziko šikany

Atmosféra ve třídě má přímý dopad na duševní pohodu (well-being) studujících. Pocit přijetí, respektu a podpory ze strany spolužáků i vyučujících je důležitý nejen pro vztahy ve třídě, ale také pro motivaci k učení a studijní úspěšnost.

Studující, kteří se z nějakého důvodu cítí odlišní, jsou však častěji vystaveni sociálnímu vyloučení, posměchu nebo šikaně. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že zkušenost s odmítáním může vést k vyšší míře stresu, úzkosti nebo snížené spokojenosti ve škole.

V psychologii se v této souvislosti hovoří o menšinovém stresu – tedy o dlouhodobém tlaku, který vzniká v situaci, kdy člověk očekává negativní reakce okolí na svou odlišnost.

Bezpečné prostředí pro učení

Pro kvalitní učení je zásadní, aby se studující ve třídě cítili bezpečně – nejen fyzicky, ale i psychologicky. Bezpečné prostředí pro učení znamená, že studující mohou vyjadřovat své názory, klást otázky a zapojovat se do výuky bez obav z posměchu nebo odmítnutí.

Takové prostředí podporuje nejen studující, kteří se z nějakého důvodu cítí odlišní, ale prospívá všem ve třídě. Třídy s dobrým sociálním klimatem vykazují lepší spolupráci mezi studujícími, menší výskyt konfliktů a vyšší studijní angažovanost.

Kontroverzní témata a „kulturní války“

V posledních letech se některá témata spojená s diverzitou – zejména otázky genderu a sexuální orientace – stala předmětem veřejných sporů a takzvaných kulturních válek. Tyto debaty často pronikají i do školního prostředí a mohou vytvářet napětí mezi různými očekáváními rodičů, škol a širší společnosti.

Pro vyučující tak může být obtížné hledat rovnováhu mezi otevřenou diskusí o různých zkušenostech studujících a obavami z možných konfliktů či nepochopení.

Právě proto je důležité opírat diskusi o tato témata o empirická data a výzkum školního prostředí.

Zdroje k tématu diverzity ve školních třídách:

Aragon, S. R., Poteat, V. P., Espelage, D. L., & Koenig, B. W. (2014). The influence of peer victimization on educational outcomes for LGBTQ and non-LGBTQ high school students. Journal of LGBT youth, 11(1), 1-19.

Ancheta, A. J., Bruzzese, J. M., & Hughes, T. L. (2021). The impact of positive school climate on suicidality and mental health among LGBTQ adolescents: A systematic review. The Journal of School Nursing, 37(2), 75-86.

Hatzenbuehler, M. L., Phelan, J. C., & Link, B. G. (2013). Stigma as a fundamental cause of population health inequalities. American Journal of Public Health, 103(5), 813–821.

Kasíková, H. (2009). Výukové strategie a potenciál diverzity ve třídě. Pedagogická orientace, 19(3), 5-23.

Janošová, P., Chrz, V., Kollerová, L., & Blažková, M. (2020). Vyčleňování ve školní třídě: Pohled učitelů. Československá psychologie, 64(5).

Pitoňák, M., & Spilková, J. (2016). Homophobic prejudice in Czech youth: a sociodemographic analysis of young people’s opinions on homosexuality. Sexuality Research and Social Policy, 13(3), 215-229.

Wang, M. T., Degol, J. L., Amemiya, J., Parr, A., & Guo, J. (2020). Classroom climate and children’s academic and psychological wellbeing: A systematic review and meta-analysis. Developmental Review, 57, 100912.

Wells, A. S., Fox, L., & Cordova-Cobo, D. (2016). How racially diverse schools and classrooms can benefit all students. The Education Digest, 82(1), 17.